5. prosince 2010
5. 12. 2010
Ani slovama nemůžu vyjádřit, jak jsem krásně moc spokojěná, zamilovaná, šťastná a nejšťastnější, prostě plácám nesmysly, ale nikdy mi snad nebylo líp. No, to možná kecám, ale ty chvilky, které můžu strávit se svým velkým medvídkem, jsou krásné, je mi s ním tak dobře, jako kdybychom se znali věčnost a patřili k sobě. Rozumí mi, můžu mu říct cokoli, je mi s ním dobře, má smysl pro humor, ale umí být i vážný, je moc hodný a ne prostě nejlepší :-*
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář